"Pohlédnout do zrcadla duše vyžaduje často velkou dávku odvahy."
Hypnoterapie
Hypnoterapie je psychoterapeutická metoda, využívající hypnózu k léčebným záměrům. Hypnózu lze definovat jako změněný stav vědomí, charakteristický zvýšenou sugestibilitou hypnotizované osoby a jejím selektivním vztahem k hypnotizérovi (neboli raport). Hypnotizovaná osoba se plně soustředí na hypnotizéra a jeho sugesce a je připravena přijímat jeho tvrzení a přeměňovat je – bez kritického uvažování a volní kontroly – v příslušné prožitky, přesvědčení nebo jednání.
Klasická hypnoterapie pracuje také s pojmem hypnabilita coby individuální schopnosti jedince pohroužit se do hypnózy, která je předpokladem pro navození hypnotického stavu a je indikátorem hloubky hypnózy. Naproti tomu ericksonovská hypnoterapie s tímto pojmem neoperuje a postuluje, že všichni lidi jsou schopni vstoupit do hypnotického transu.
Hypnózou lze efektivně pracovat s problémy neurotického charakteru (zvýšená úzkostnost, nervozita, tréma, fóbie, snížené sebevědomí atd.), poruchami spánku (bez organické etiologie), psychosomatickými potížemi, lze ji využít v procesu léčby závislostí na podporu odvykání návykovým látkám. V terapeutické práci se zaměřujeme na pozitivní, fungující oblasti klientovy osobnosti a v inspiraci Miltonem H. Ericksonem vycházíme z přesvědčení, že každý člověk v sobě nosí potenciál k osobnímu rozvoji, potažmo ke kýžené terapeutické změně, jenž lze v rámci terapie klientovi zpřístupnit a naučit jej toto vnitřní bohatství využívat.
