"Pohlédnout do zrcadla duše vyžaduje často velkou dávku odvahy."
Pesso-Boyden psychoterapie
Pesso Boyden psychomotorický systém (PBSP - Pesso Boyden System Psychomotor) je celostní psychoterapeutická metoda vytvořená manžely Albertem Pesso a Dianou Boyden Pesso ve Spojených státech v druhé polovině 20. století. V Pesso Boyden psychoterapii se spojují psychoanalytické a na rodinu orientované principy s přístupem zaměřeným na klienta. Vytvářejí tak jednu filosofii, která vrcholí v terapeutické metodě založené na znalosti psychologického a tělesného vývoje člověka. Myšlenky, vzpomínky a představy stejně tak jako držení těla, pohyby, tělesné příznaky a obtíže upozorňují klienta a terapeuta na emoční konflikty, nenaplněné potřeby a traumatické zážitky.
Na těle založená podstata Pesso Boyden psychoterapeutického přístupu nabízí klientovi příležitost objevit nevyřešené emoční konflikty z minulosti a zabývat se jimi, nejen v diskusi, ale také v rámci tělového prožitku. Zjevně zážitková podstata Pesso Boyden psychoterapie je zřejmá ze skutečnosti, že sebezkušenost klient získává v průběhu tělesných interakcí (Experience in Action, Pesso 1973). Jednou ze silných stránek Pesso Boyden psychoterapie je, že individuální, idiosynkratické významy tělesných výrazů mohou být zkoumány v terapeutickém prostředí, kde je možné experimentovat s novými akcemi a interakcemi. Prostřednictvím tělesných prožitků vytvořených experimentálními interakcemi klient objevuje vztah mezi verbálním a neverbálním jazykem, mezi současností a vývojovou historií.
